Němečtí filosofové v základním interdisciplinárním díle podávají přehled dějin teleologického myšlení od antiky do součastnosti a osvětlují odmítání teleologických jevů v novověké přírodní vědě. Ukazují, že antiteologické pozice ve vědě jsou vnitřně rozporné a vycházejí z předpokladů, které nelze v samotných přírodních vědách diskutovat. Autoři docházejí k závěru, že člověk vposled stojípřed alternativou: buď interpretovat přírodu teleologicky, nebo chápat samotného člověka antropomorfisticky. Oikoymenh

Kniha poukazuje především na historický vztah mezi demokracií a svobodou, neboť bez ústavních svobod a dělby moci je většina dnešních demokracií jen zakamuflovanou populistickou diktaturou. Hrozí střet civilizací, nebo je liberální demokracie skutečně univerzální a přenosná? A pokud ano, jaké civilizační a ekonomické podmínky jsou nutné k jejímu zavedení?
(2. opravené vydání) Academia

Vychází 2x ročně
Internetové stránky Aktuální číslo: 2/2005

M. Skovajsa: Klasická koncepce politické kultury v díle Gabriela A. Almonda
M. Dopita: Sociální topografie Pierra Bourdieua v českém prostředí
V. Hloušek: Stále ve znamení kontinuity? Švýcarský stranický systém a jeho vývoj
K. Weger: Belgické regionální a komunitární volby 13. června 2004. Země na cestě k rozpadu?
V. Fiala: Vznik politických stran v zemích lusofonní Afriky

Vychází 1x měsíčně
Internetové stránky Aktuální číslo: 9/2006

Nedělejme z nich druhořadé lidi. Rozhovor s Bernardem Sergentem o starověkém Řecku a homosexualitě v historii
Petr Pithart, Disident a intelektuál v politice: Tři životní role Václava Havla
Z rozhovoru novináře Jiřího Lederera s Václavem Havlem v dubnu 1975

1

1

1