Kniha je souhrnem upravených a rozšířených esejů, které vycházely v letech 1996 až 2002 v časopise Vesmír. Eseje se zamýšlejí nad rozličnými otázkami na pomezí vědy, filozofie, kultury a dalších oblastí lidského poznání a badatelského snažení. Jejich společným jmenovatelem je údiv („zvednuté obočí“) nad záhadami, kterým je člověk ve vnějším světě i ve vlastním nitru vystaven, a touha těmto záhadám hlouběji porozumět („zjitřená mysl“).
Dokořán
Své přednášky o ruském formalismu psal Roman Jakobson pro Masarykovu univerzitu v Brně v polovině 30. let. Rekapituloval zde vznik badatelského směru, na němž se sám aktivně podílel a zároveň ukázal, že ruská věda a umění směřovaly k vytříbenému zájmu o uměleckou formu odjakživa. Jakobsonův text je doplněn o důkladný poznámkový aparát a řadu dokumentů z období od počátku 30. let až do roku 1968, z nichž mnohé nebyly dosud nikdy zveřejněny.
Kosmas
Čínské hospodářké reformy jsou neodmyslitelně spjaté s růstem čínského pobřeží a zdejších městkých obvodů. Dlouho stojící v ústraní, dynamika rozvoje se však od začátku století přenáší na vnitrozemské rurální okresy. Tento fenomén má dopad na všechna odvětví, bankovní sektor nevyjímaje. Pro Čínskou zemědělskou banku se pak jedná o její hlavní konkureční výhodu proti zbytku Velké čtyřky. Pomocí převahy v distribuční síti se banka už několik let snaží posílit své postavení na trhu především přes rurální segment.
Západní analytici a akademické kruhy už více než třicet let udílí Číně lekce, jak by měla postupovat v otázkách reformy hospodářství. Dvojnásobně to pak platí o čínském bankovnictví kritizovanému za nadměrné množství nesplácených úvěrů a nízkou efektivitu. Graduální bankovní reforma se však zdá přinášet nezpochybnitelné plody, díky nimž se sektor v současné době i v kvalitativních parametrech začíná přibližovat globálním standardům.