6.března 2021 |
Spravujete webové stránky? Obohaťte je obsahem z Glos.
|
|
Parlamentní volby v roce 2006 ukázaly několik dlouhodobějších trendů a jevů, které stojí za pozornost. Mohou totiž naznačovat povahu českého politického systému a směr jeho dalšího vývoje. Nejdůležitějším trendem je postupující konsolidace českého parlamentarismu. Probíhá snižování míry stranické roztříštěnosti, posilování dvou největších stran, tj. posilování významu základního levopravého štěpení. Znatelně se snížil počet ztracených hlasů - tj. ubylo hlasů, které voliči dají stranám, jež se nedostanou do parlamentu - v absolutních i poměrných číslech. Tato změna chování znamená především to, že voliči vyjadřují své preference hlasováním pro etablované strany, které dostatečně reprezentují jejich zájmy. Zmenšuje se také množství neplatných hlasů.
Jak by se mi nejraději volilo? Filip Krška ![]() |
Osobně nepovažuji trend posílení dvou majoritních stran (možná je to pouze nesympatií k těmto konkrétním dvěma stranám) za pozitivní. Sám na svém volebním příběhu totiž dokládám, co k němu vede. Stal jsem se totiž učebnicovou obětí mediální kampaně, kterou ony dvě strany proti sobě vedly. Volil jsem (a to díky volebnímu systému, který je tak špatný, že nenese výhody ani většinového ani poměrného volebního systému) ze strachu z koalice stále zločinné a nereformované (to by se musela nejdříve přejmenovat) komunistické straně a stále více se jí přibližující a čím dál více autoritářské ČSSD onu stranu na mně bližším břehu, která jediná je mohla přečíslit (a dostat se do parlamentu). Nicméně v příštích volbách bych rád volil radostně a svobodně, nikoli na základě strachu, ale z přesvědčení, ža mnou zvolená strana je mi ideově nejblíž, má nezkompromitované vedení a nebál se, že kvůli volebnímu systému bude můj hlas zahozen. Tomu odpovídá buď důsledně poměrný volební systém s mnohem nižšími limity a přepočtem, kde bude zastoupení v parlamentu procentuálně odpovídat volebnímu výsledku, nebo dvoukolový většinový systém s nízkým limitem pro vstup do druhého kola (tam může být radost svobodně volit aspoň v prvním kole). Výsledkem druhého pak může být též stabilnější politická scéna, ale nikoli na základě manipulace, ale na základě věrohodného výxkumu preferencí v prvním kole a určitě zajímavého vybarvovacího taktického boje (odstupování stran, uzavírání "koalic" předem,...) mezi prvním a druhým kolem. |
![]() |
Stabilita velké koalice Martin Schlemmer ![]() |
Lenka: Ze statistického hlediska jsou podle výzkumu R. Axelroda nejstabilnější koalice s co nejnižším počtem ideologicky sousedících stran. Velké (grand) coalition jsou jen o něco málo stabilnější než koalice menšinové (tedy málo) - především kvůli nízké programové shodě. Úřednická vláda má svůj smysl jen tehdy, pokud má překlenout určité období a dovést zemi k příštím volbám; trvá několik týdnů až měsíců. |
![]() |
Martin Schlemmer ![]() |
Petr: Srovnání volného trhu a politiky je chybné. Podniky, soutěžící na trhu, totiž nemusejí v určitých intervalech sestavovat vládu; sledují odlišnou logiku - mohou se sice spojovat, ale pouze tehdy, pokud je to pro ně výhodné. Politické strany v multipartistických systémech naopak spolupracovat musejí, což má vliv na jejich před- i povolební strategii. Proto i vaše emotivní srovnání velké strany a hospodářského monopolu není na místě. Naopak lze argumentovat tím, že nižší počet stran (nejméně však dvě) lépe zaručuje: 1. Vyšší akceschopnost vlády. Čím méně stran je nuceno hledat koaliční kompromis, tím rychleji se tento nalezne. Čím méně stran ve vládě, tím rychleji lze přijímat rozhodnutí. 2. Jasnou zodpovědnost. Jsme často svědky toho, že koaliční partneři od vládního rozhodnutí dávají ruce pryč s poukazem na to, že jej prosadil "ten druhý". Koalice vedou k zastření zodpovědnosti za jednotlivá rozhodnutí, což ztěžuje voličům vystavování závěrečného účtu při volbách. Trend konsolidace a defragmentace českého stranického systému hodnotím proto jako pozitivní. Poslední volby nicméně ukázaly, že ačkoliv trend může být pozitivní, konkrétní výsledek a povolební rozložení sil naopak mohou vést k opačným důsledkům. Nicméně i to může být k něčemu dobré - otázka volebního systému se opět otevřela. |
![]() |
K formátování tabulek Jan Vaněk jr. (6.6.2006 14:36:04) |
Mezery před tisícovkami (a align=right) jsou náš přítel! |
![]() |
Lenka (6.6.2006 09:10:23) |
Martin Schlemmer: Měla bych jednu otázku, možná takovou hloupou, ale vy se v tom víc vyznáte. Pokud by došlo k velké koalici ODS a ČSSD, došlo by tedy k nestabilitě vlády po určité době? A proč? A jak by to bylo tedy s úřednickou vládou? Tak to už je víc otázek. |
![]() |
Martin Schlemmer ![]() |
Co míníte přesně tím "opakovat tentýž marasmus" a jak to souvisí s daným článkem? Pokud tím myslíte posilování dvou stran, snad jste četl článek dost pozorně, abyste si všiml závěrů - soutěžení ODS a ČSSD (lapidárně řečeno) posiluje demokracii, jejich spolupráce škodí i jim samým. |
![]() |