Přeskočit navigaci
Společnost, politika, kultura, filosofie
26.května 2020
Ještě nejste členem Glos? Zaregistrujte se.
 

Sudetoněmecký landsmanšaft - historie, struktura, cíle

Diskuse k textu  |  21 příspěvek (18 - 21)
Dva muži mění cestovní označení; z přebalu sborníku Grenzbereiche/Na rozhraní

Sudetoněmecký landsmanšaft se dlouhodobě označuje za mluvčího z Československa po druhé světové válce odsunutých sudetských Němců a jeho působení dodnes budí v českém prostředí značnou pozornost. Popularita tématu v českých médiích a s tím ruku v ruce jdoucí zkratkovitost však způsobují četná zjednodušení, která pohled na toto sdružení často značně zkreslují.

Kde se vzala nelibost české společnosti k Sudetoněmeckému landsmanšaftu? Z čeho tato organizace při formulování svých cílů a požadavků vychází? V čem se Sudetoněmecký landsmanšaft mýlí a v kterých momentech je třeba mu dát za pravdu? Na tyto otázky se budu ve své práci snažit odpovědět. Domnívám se, že přetrvávající napjatá situace mezi sdružením a zástupci české veřejnosti vyplývá z nedostatku důvěry k záměrům druhé strany, které je podle mě způsobeno setrváváním na nacionálních dogmatech vytvořených v minulém a předminulém století a z něho pramenící neschopnosti přijmout často podložené argumenty druhé strany.


Číst celý text


 bez náhledu 
Tschechei x Tschechien
M (22.9.2005 11:27:42)
Oba pojmy znamenaji Cesko (CR). Die Tschechei je starsi a od r. 1993 v nemcine neoficialni. V lucemburstine se stale pouziva Tschechei (i kdyz 'sem videl nazor, ze Tschechei je zastaraly pojem i v lucemburstine a nove se pouziva v lucemburstine Tschechien). V jidis se stale pouziva pojem Tschechei (prepisovano do latinky Tshekhay) a nikdo z Zidu se vubec nepozastavuje nad souvislosti slova Tschechei s Hitlerem.

viz
http://www.zememeric.cz/02-01+02/czech.html
http://web.archive.org/web/20020825065554/klaudyan.psomart.cz/clanky/jelecek001.asp
http://www.sweb.cz/czechia-cesko/
http://www.noveslovo.sk/archiv/1999-37/bezhranic.html
http://www.ujc.cas.cz/poradna/odpo.html
http://www.gymtce.cz/Zakony/sdeleni_5_10_1999.html
http://pes.eunet.cz/clanky/13961_0_0_0.html
http://www.p.lodz.pl/I35/personal/jw37/EUROPE/cesko1.htm
http://www.p.lodz.pl/I35/personal/jw37/EUROPE/cesko2.htm

http://66.102.11.104/search?q=cache:C9MBRuIJ9QQJ:www.collegium-carolinum.de/doku/texte/lemberg-93.pdf+Czechia+AND+Czechland&hl=cs&ie=UTF-8&inlang=pl

Cely problem spociva v necem jinem. Z pridavneho jmena "cesky" nepoznate, zda se jedna o Cechy nebo o Cesko.

Byl to narodneobrozenecky "trik", jak udelat z Nemcu cizaky. Puvodne znacil ceskojazycnou cast Bohemie, pak celou Bohemii (Cechy) a nakonec cele Sudetske zeme (Cesko). Podobne s ruskym pojmem Bogemija (Cechy). Na natlak benesovsko-gottwaldovske emigrace se nahradil pojmem Cechija (Cesko). A tak tvori Cechija spolu Moraviji Cechiji! A vite vubec, co znamena, kdyz se rekne "cesky"? Je to neco z Cech nebo z Ceska? A co vychodocesky (Pardubice nebo Zlin)? A jihocesky (Ceske Budejovice nebo Brno)?

viz např. bakalářka (citovaná ve článku O. Kucery)
http://www.pohranici.cz/main.php?CID=114&CUser=17&TID=7&TUser=17&Apli=1

Sudetoněmecký landsmanšaft (SL) a Svaz vyhnanců (BdV) záměrně nepoužívá pro území zvané Böhmen českého označení „Čechy“, nýbrž v jazyce českém málo užívaného názvu „Bohemie“ (např. "v Bohemii a na Moravě" (v Čechách a na Moravě), "Protektorát Bohemie a Morava" (Protektorát Čechy a Morava) apod.). Důvodem je nepřesnost takovéhoto překladu (tj. Böhmen = Čechy), která má za následek u českého obyvatelstva chybnou interpretaci pojmu (R. Ascher, 2003, v: Jandl. H: (2003): Fakta sudetoněmecko-českých dějin, Bund der Vertriebenen, Landesverband Hessen e. V., Wiesbaden).

viz http://bruntal.net/image/200506291702_fakta02.jpg ve článku Hans Jandl: Fakta sudetoněmecko-českých dějin, URL: http://bruntal.net/view.php?cisloclanku=2005062903


"Ruština: Ještě v počátcích existence Protektorátu Čechy a Morava se objevuje v sovětských atlasových mapách výraz (v přepisu z azbuky) Protěktorat Bogemii a Moravii, aby byl ovšem velmi brzy vystřídán výrazem Protěktorat Čechii a Moravii. Vida, nakonec i v ruštině (jako v jiných slovanských jazycích) dostal přednost výraz pocházející z českého Čechy a ne z latinského Bohemia. Až do 90. let 20. století geograficky docela solidní Referativnyj žurnal znal slovo Čechija jako synonymum Čech. Pak ovšem rubriku o samostatné České republice nazvali jednoslovně ČECHIJA a referující Rusové (a jejich čtenáři) se začali dostávat ve své mateřštině do těžkostí. Jak totiž ruský expert měl charakterizovat obsah práce J. Blažka z roku 1994, ve které se psalo o Moravě a Čechách? Vyšlo z toho (cituji) „Moravija“ a „češskije oblasti Čechii“ (doloženo v roce 1999), podobně pro práci A Vaishara (z roku 1998) vychází Češskije oblasti = Čechy. Další expert dal přednost staršímu výrazu „Bogemija“ (doloženo v roce 1997 pro překlad západních Čech, v roce 1998 pro překlad východních Čech v práci A. Götze a L. Kupkové). Souběžně však jiný expert (pro severní Čechy v článku M. Šaška z roku 1997) užije opět Čechija. Kuriózní chybná reference je pak z roku 1999, kdy v práci M. Hampla mělo jít o severozápadní Čechy, ale ruský expert napsal Sev.-Vost. Bogemija. Že právě v této chaotické době se objevují další lapsy (Južno-Češskaja oblasť pro Jihomoravský kraj a Severo-Češskaja oblasť pro Severomoravský kraj, obojí doloženo v roce 1998), si vysvětluji stejným stresujícím chaosem, do něhož se ruští geografičtí experti na (českou) územní terminologii postupně dostali. Ovšem nehledě na samotné záhlaví ČECHIJA je Česká republika (spontánně) mnohem častěji překládána jako Češskaja respublika. A největší kuriozitu přináší jedna starší bulharská encyklopedie, která pod heslem Čechija přináší rozlohu Čech a počet obyvatel tehdejší České socialistické republiky."
in Řehák S. (2004): Česko? Chaos a skepse… Sborník ČGS, 109, č. 4, Praha, s. 328-331.

A na zaver prikladam zajimavou diplomku:
http://www.trojmezi.cz/main.php?CID=73&CUser=34&TID=78&TUser=1&Apli=1
Reagovat
Díky za odkazy
Martin Schlemmer Pošta (21.9.2005 16:49:32)
Dobrý den, děkujeme za odkazy rozeseté dnes odpoledne pod různými články. Mohl/a jste se klidně podepsat :-)
Komentářový spam nám v zásadě nevadí, pokud odkazuje na další tématicky spřízněné texty, což ten váš splňuje.

Rozlišení ("Sudeťák vs sudeťák"), které zmiňujete, pochází ze slovníku Slovníku spisovného jazyka českého z roku 1989, kde je uveden mj.příklad "sudeťácké revanšistické strazy". Osobně bych dnes dal přednost (a přinejmenším podle většiny novinových článků se zdá, že nejen já) označení "sudetský Němec", neboť "Sudeťák" přebral od "sudeťáka" pejorativní nádech.
Podobně jsem naopak alergický (třeba na nikoliv zle zamýšlené) užití slova "Tschechei" v němčině.
Jde sice jen o slovíčka, ale přece jen na ožehavé půdě.
Reagovat
Používání názvu Sudety (stanovisko MV ČR)
M (21.9.2005 15:45:10)
Dle stanoviska Odboru legislativy a koordinace předpisů a kompatibility s právem Evropských společenství Ministerstva vnitra České republiky (MV ČR) ze dne 13. srpna 2004 nejsou vyhlášky z 22. května 1945 a z 31. srpna 1942 (navržená 14. února 1942) součástí platného právního řádu České republiky. (Kaucký J. (2004): Používání názvu Sudety – stanovisko, Č. j. LG-1242/2004)

viz
http://bruntal.net/view.php?cisloclanku=2004030802
Reagovat
sudeťák x Sudeťák
M (21.9.2005 15:24:31)
Podle pravidel českého pravopisu se rozlišuje Sudeťák s velkým "S" (čili "sudetský Němec, Sudetoněmec") a sudeťák s malým "s" (čili "příslušník nacistického (henleinovského) hnutí mezi býv. československými Němci; henleinovec").

Co vůbec znamená pojem Sudeťák? Je to zkrácený jednoslovný výraz pro sudetského Němce (SN), podobně dvojice slov "nákladní auto – náklaďák", nebo výraz pro obyvatele Sudet, tedy Sudeťany podobně jako dvojice Pražan – Pražák?

viz
Slova o základu "sudet-" v českých encyklopediích a slovnících
http://bruntal.net/view.php?cisloclanku=2005090902

Kančí les v českém pohraničí?
http://bruntal.net/view.php?cisloclanku=2005091901
Reagovat