21.dubna 2021 |
Spravujete webové stránky? Obohaťte je obsahem z Glos.
|
|
Autorské právo kdysi představovalo způsob, jak umělci zaručit dostačující příjem. Ponechme stranou otázku, zda tento úkol plnilo dobře - většina umělců neměla ze systému copyrightu nikdy ani halíř. Musíme přiznat, že autorské právo slouží v současném světě zcela odlišnému účelu. Je to nástroj, který využívají korporace v hudebním, vydavatelském, obrazovém a filmovém průmyslu k ovládání svých trhů. Tyto korporace rozhodují, zda materiály, jež se jim dostanou do rukou, mohou užívat ostatní, a - pokud to dovolí - za jakých podmínek a za jakou cenu. Evropské a americké právo jim zaručuje toto privilegium na dobu delší než sedmdesát let po smrti autora originálu.
Ztrácíme pomalu ale jistě své demokratické právo na svobodu kulturní a umělecké výměny.
Nedovedu si představit autora například knihy, Jan Bílek (7.2.2006 17:20:40) |
který nemá sebemenší vliv třeba na vydání jejího překladu kdesi v zahraničí. Nejde přitom jen o autorský honorář, ale i o to, že třeba nechce, aby v některé zemi jeho dílo vůbec vyšlo, také má jistě zájem na podobě knihy, ilustracích a kvalitě zpracování knihy. A připadá mi nemorální, aby nějaký vydavatel vydělával "svobodně" peníze vydáním díla bez jehoi vědomí a autor by někde dřel bídu. Zajímalo by mě, aniž bych se ho chtěl dotknout, z čeho pan Smiers vlastně žije: zda pobírá autorské honoráře za svá univerzitní scripta, či snad honoráře a svůj plat profesora dává na chudé začínající spisovatele a žije jen z příjmů své manželky. Jeho názory mě připadají velmi levicové, koneckonců náš minulý komunistický režim autorská práva zahraničních autorů nijak zvlášť nectil, ba je velkoryse přehlížel. Vize, že veškerá umělecká i méně umělecká díla patří všem, mě poněkud děsí. Doporučuji autorovi, aby se vypravil například do severní Koreje a tam přednášel na univerzitě a žil svobodně bez copyrightu. Jan Bílek, Ahaswebovy noviny |
![]() |
MUDr. Pavel Schlemmer ![]() |
Osobně si nedokáži představit obrovský rozsah počátečních investic pro neznámého umělce. Fantazie mám dost, ale tato představa ji přesahuje. |
![]() |
pesimista myska (23.1.2006 23:17:19) |
Myslim ze tazko ocakavat, ze distribucne firmy& corporations budu dobrovolne podnikat kroky smerom k uvolnovaniu copyright. To iste plati o instituciach, narodnych ci nadnarodnych: copyright (a vsetko co sa s tym nesie) predsa neexistuje len v umeni, ale vo vsetkych oblastiach ludskej cinnosti(zvlast v zapadnom svete)! Pravdou je, ze existuju aj operacne systemy ako napr. Linux, software ako napr. Skype (http://www.skype.com), organizacie ako Creative Commons http://creativecommons.org/ , spisovatelske skusenosti ako ta "Wu Ming" http://www.wumingfoundation.com/english/englishmenu.htm , a tisice dalsich im podobnych pokusov- ale mozno len preto, ze by bolo dost problematicke ich zakazat. Myslim si, ze sucasnu situaciu (a jej dopad na kazdodenny zivot ludi, umelcov a non) lepsie vystihuju napriklad navrhy ako pokryt copyright kazdy algorytmus (1999), ci copyright na "vynajdene" mikroorganismy a geny; alebo existencia 20 rocnych autorskych prav na zivotne dolezite lieky(napr.aids), v pomerne cerstvej minulosti kludne sponena s ekonomickymi postihmi (zo strany bohatych krajin vlastnikov copyright ) krajin chudobnych, ktore ho nerespektovali (z nudze). Mam skor pocit, ze tendencia nie je copyright uvolnit, ale ho zaviest i tam, kde este neexistuje (ci uz krajina, alebo odbor cinnosti). Myslite si, ze arte by mohlo institucionalne davat "zly priklad"? |
![]() |
Odpověď Joosta Smierse Martin Schlemmer ![]() |
jilm: Položil jsem Vaše otázky autorovi, panu Smiersovi, a předkládám jeho odpověď: „Komunitou“ myslím v tomto případě demokratické zástupce komunit – státu, měst atd. Ve většině evropských zemí existuje podpůrný systém pro produkci a/nebo distribuci uměleckých forem jako filmu, divadla, hudby, literatury, vizuálního umění a designu, ať už v tradičních formátech nebo v digitální podobě. Lidé tento způsob kulturních subvencí očividně podporují nebo nejsou vehementně proti němu. Aby však tento systém vydržel, je nutné opakovat a oživovat argumenty, na nichž stojí. Pro mne jsou těmito argumenty demokracie a lidská práva. Měli bychom svou společnost pěstovat tak, aby v ní bylo slyšet co nejvíce hlasů, ačkoliv tyto hlasy nemusejí mít právě úspěch na trhu. Jsou lidé dostatečně uvědomělí, aby ocenili rozmanitost uměleckých forem? [Tuto doplňující otázku jsem položil v e-mailu já - pozn. MS] Proč ne? Pokud lidem v současnosti silné marketingové mechanismy tvrdí, že hvězdy, filmové trháky a bestsellery jsou to jediné, co existuje, lidé mohou být v pokušení tomu uvěřit. Ale když se podaří docílit toho, že tyto marketingové útoky nezastíní rozmanitost, kterou umělci skutečně vytvářejí, lidé zjistí, že existuje mnohem více než jen tyto "megahity". Budou pak mít větší možnost se skutečně rozhodnout, která umělecká forma, jaký způsob kulturního vyjádření odpovídá jejich pocitům a naladění. |
![]() |
Martin Schlemmer ![]() |
jilm: Dobrý den, ačkoliv nejsem autor a nevím tudíž, jak to přesně pan Smiers mínil, myslím si, že se hledáte problém tam, kde není. Kulturní dění podporují různé organizace a subjekty ať už ze zištných důvodů (firemní sponzoři), nebo z nezištných (nadace, mecenáši). Celospolečenský konsensus v tom, že kulturu je třeba podporovat, se projevuje existencí ministerstva kultury a státní kulturní politiky (jejíž konkrétní provádění v ČR nechme stranou). Autor tedy nepožaduje nic nového, pouze tento konsensus pozvedá a upozorňuje, že je důležitou součástí jím navrhovaných změn. Antiseptik: Dobrý den, děkuji za reakci a popis situace v Kanadě. Nevidím do problematiky rozdělování tantiém v ČR, kde se o ně stará především OSA, ale mám takové tušení, že to bude všude dost podobné. Systém copyrightu a tantiém tak skutečně, jak píšete, přispívá k faktické konzervaci určité části kulturní scény. Staří a zavedení (a velcí) jsou za vodou, malí a začínající to mají o to těžší. Jan Vaněk jr.: Ahoj Honzo, právě ze strachu před netrvanlivostí odkazu. Ale dobře, je tam. Díky. |
![]() |
Diskuse k meta-tématu Jan Vaněk jr. (19.1.2006 18:00:46) |
Pokud vím, IHT má na websitu kompletní obsah, a trvanlivý - á, ano, www.iht.com/articles/2005/10/07/opinion/edsmiers.php. Tak proč článek odkazuje jen na hlavní stránku? |
![]() |
Martin Schlemmer ![]() |
pf: Nemyslel, Palo. :) Nejedná se o synonyma. Telenovela je subžánr mýdlové opery, žánru vzniknuvšího původně jako nekonečné rozhlasové pořady ve 30. letech, a označují se tak především latinskoamerické soap opery (např. Esmeralda, ale i česká Rodinná pouta). Za mýdlovou operu, která není telenovelou, se označuje např. seriál Dallas, Dynastie nebo Tak jde čas. Další diskusi prosím k tématu článku :) Upravil/-a Martin Schlemmer 14.1.2006 15:51:38. Důvod: Rodinná pouta |
![]() |
Mýdlová opera? pf (14.1.2006 15:07:56) |
Nemyslel překladatel spíš telenovelu? ;) |
![]() |