| 23.února 2020 |
Ještě nejste členem Glos? Zaregistrujte se.
|
|
ISSN 1214-8857
Redakce:
redakce [při] glosy.info
Technické záležitosti:
admin [při] glosy.info
0.204s (cache-gen)
RSS
Mapa stránek
Redakce:
redakce [při] glosy.info
Technické záležitosti:
admin [při] glosy.info
0.204s (cache-gen)
RSS
Mapa stránek
Představte si svět bez copyrightu
Autorské právo kdysi představovalo způsob, jak umělci zaručit dostačující příjem. Ponechme stranou otázku, zda tento úkol plnilo dobře - většina umělců neměla ze systému copyrightu nikdy ani halíř. Musíme přiznat, že autorské právo slouží v současném světě zcela odlišnému účelu. Je to nástroj, který využívají korporace v hudebním, vydavatelském, obrazovém a filmovém průmyslu k ovládání svých trhů. Tyto korporace rozhodují, zda materiály, jež se jim dostanou do rukou, mohou užívat ostatní, a - pokud to dovolí - za jakých podmínek a za jakou cenu. Evropské a americké právo jim zaručuje toto privilegium na dobu delší než sedmdesát let po smrti autora originálu.
Ztrácíme pomalu ale jistě své demokratické právo na svobodu kulturní a umělecké výměny.
Číst celý text
| Dobrý den, dovoluji si sem vložit můj, již jednou napsaný názor, J.P. (9.10.2006 20:28:50) |
| který se týká mého pohledu na copyright a práva z něj vycházející. Omluvte trošku jadrnější slovník, vnímejte spíše podstatu. Snad názor přispěje k diskusi. Text byl původně na forum.mujmac.cz -------- Pohled z druhe strany (defakto autor, ktery by mohl vynaset sve naroky) neuskodi (ac jsem stejne jak vy kritikem toho, co se deje) Existuji zaslouzili umelci tvorici v oblasti napr. vazne hudby, kteri svym dilem prinaseji unikatni a realne kulturni bohatstvi. Prestoze maji metody, jak se svym dilem zivit, smlouvy s vydavatelstvimi, jejich talent a tvorba je prakticky nizko ohodnocena penezi, protoze na trhu je vazna hudba vysoce cenenym zbozim. (Zbozim! ne jako umenim!) Za toto zbozi maji zisky zejmena vydavatelstvi=komercni subjekty, V pripade zive reprodukce vazne hudby (defakto vystavenim umeleckeho dila) uz tak jednoduche neni, jak by si mel prijit umelec na sve, specielne kdyz se autor osobne podili na vzniku s interprety (Dirigent.. atd). Realne totiz neni mozne zive reprodukovat vaznou hudbu, k tomu zaplatit naklady (hudebniky, zkouseni, sal, pripadne zaznam) a jeste prodat vstupenky posluchacum za realne prijatelnou cenu. Pak jeste toto dilo nejak zprostredkovat napr. potomkum, v hodinach vyuky hudebni vychovy. Ikdyby se to povedlo, tak to umeni bude uz v okamziku vzniku mrtve, odtrzene od posluchacu, protoze bude prakticky nereprodukovatelne za zadnych dalsich okolnosti. Prirozenym vyvojem tedy napadlo umelce tohoto typu financovat svoji tvorbu z autorskych poplatku... Fajn. U nich bych se pri trose premysleni s tim dokazal smirit. Jejich dila by se totiz bez toho mohla stat fosiliemi, ktere budou jen v archivech. BOHUZEL! Vlivem technologickeho vyvoje i vlivem civilizacnich zajmu, mody,atd. je dnes hudba i jiny autorsky predmet a "to cemu se rika umeni" velmi jine, nez za doby skutechnych umelcu a hudebnich mistru. Kazdy, kdo dokaze vyplodit unikatni zvuk/tvar/obraz/smrad/jiny smyslove vnimatelny efekt - je prohlasen za umelce a nalezi mu jakesi pravo vyjimecnosti. A na to konto uz se chce hlasit do ligy vyjimecnych, ma sanci sdruzovat se do ochrannych autorskych svazu a zajistovat naroky na ochranu jeho dila. (castokrat mam cukani se zeptat ZACO????) Kazdy magor co vyzvraci do mikrofonu svoje jatra, kazdy uchyl ktery to same udela za minutu na papir (a je u toho nahej a stoji na 1 noze) je povazovan za umelce se stejnymi naroky, pokud se prihlasi do organizací, ktere za nej budou brat vypalne. . !!! Tedy myslim, ze cela koncepce autorstvi a zakonu z toho vyplyvajicich by se mela velmi revidovat, Vyjasnit si pojmy a obecne prijatelna vychodiska vzhledem k soucasnosti. Autorsky produkt je totiz vniman dualne, jako dusevni vlastnictvi, ktere je zaroven komercnim zbozim, To je pak jadro rozporu. Moznost nekonecne mnozit predmet zajmu je vymozenost nekolika poslednich let, zatimco pojeti autorstvi a vztahu k dilu jako k umeni a zbozi saha nekolik stoleti zpatky. tento rozpor bude plodit pouze dalsi a dalsi divne zakony, ktere budou pouze kopmlikovat a zhorsovat situaci, Soucasne omezene lidi (omezene ve svem rozhledu a svetonazoru) k vnimani skutecne reality stejne nedotlaci. NEDOTLACI. lidska spolecnost by si mela uvedomit, jak je pro ne skutecne dulezite (nebo naopak nepodstatne) uchovavat nejakou dogmatickou ekonomickou vazbu na defakto zbozi, ktere (jako kazde jine zbozi) nema absolutni, ale trzni hodnotu. Je velmi caste, ze i umeni lze zapomenout a komercne znehodnotit... proste prestane byt po nem poptavka. Zatimco z pohledu ciste autorskeho dila se tato hodnota muze stabilizovat, nebo dokonce zafixovat. Jenomze pak se hned nekdo ozve, na jake urovni tedy pak ta fixace lezi? A v ktere mene? v dolarech? ve zlate? v necem jinem? JA POVAZUJI za vhodne, brat trzni hodnotu JAKEHOKOLIV UMENI (AUTORSKEHO DILA) za NULA penez. Tecka. Dilo ve sve ciste umeleckosti nevzniklo za penize a pro penize. Naklady na vznik s tim pranic nesouvisi. Pokud nakonec vzniklo a umelec se citi nedocenen, vycerpan naklady, pak tedy musi prohlasit svuj produkt za zbozi a tim je vse vyreseno. Veskere operace s dilem jsou pak delany jako se zbozim. Promena Umeni ---> zbozi je vsak jednocestna a mozna pouze jednou. Ale neni povinna! Pak uz to vsak nelze zmenit. Na to muze mit umelec klidne agenturu, ktera s jeho zbozim bude nakladat a bude mu vydelavat penize. Umelec, ktery chce byt cistym umelcem bude tvorit umeni ciste zadarmo., jeho problem, ze umre hlady. Bude slavny, vazeny a unikatni, ale nevydela na tom. (i proto si ho pak lze vazit)... ...no. cele toto by se dalo rozvinout, ale v kostce je to muj nazor na vec. zaverem jen dodam, ze to, co se deje se zpoplatnenim zbozi, ktere s autorskymi dily prakticky nesouvisi (ale jakoby mohlo by) mi velmi vadi. Vadi mi platit vypalne potomkum slavnych umelcu, prestoze potomci celej zivot nic nedelaj, jen skodej svetu. Vadi mi dotahovat do dusledku platbu dani za kazdou sekvenci 10 taktu v jakemkoliv reprodukcnim mediu. Vadi mi, ze vlivne skupiny ktere maji penize na to, aby ovlivnovaly politicky nazor nakonec vyhravaji. Vadi mi taky, ze mnoho lidi jen blaboli, co jim vse vadi, ale na druhou stranu krici, ze CHTEJI poslouchat, CHTEJI cosi a CHTEJI tamto,protoze proste jo... Budte vice skromni. Ja vim, ze vsechno je za neco... kdyz ta hodnota bude adekvatni, nemam problem, nadruhou stranu slovo ZDARMA mi castokrat smrdi tim, ze si to na me nekdo vybere jinde. Howgh. |
 |
| Kritika z pohledu anarchisty Krtek (9.10.2006 18:22:29) |
| Predne pro pochopeni: autor uvazuje o zmene v ramci kapitalistickeho systemu, moje kritika je revolucni:-D Jsem pro zruseni vlastnictvi jako takoveho, jelikoz vlatnik ma automaticky monopol na pouzivani veci. Na prodavani a kupovani tohoto monopolu je postaveny kapitalismus. Tzv. dusevni vlastnictvi je jenom dalsim krokem k tomu, jak prepocitavat na penize dalsi veci, dalsi oblasti zivota, a je pro me pochopitelne, ze neco takoveho prislo. Ve svete kapitalismu je obtizne udrzet si nehmotne vlastnictvi, nehmotny monopol na jeho uzivani, bez kapitalu. Takovy kapital, ktery je schopen ho zajistit, maji prave nadnarodni korporace, takze se nedivim, ze vetsina umelcu "stredniho proudu" sveri svuj monopol na dusevni vlastnictvi takove korporaci. Ovsem - umelcu stredniho proudu. Tem totiz jde (samozrejme ne vsem) v prvni rade o penize a v druhe rade o hudbu samotnou, resp. jeji sireni mezi lidi. Mozna se pletu a umelci nemaji moznost sirit svou hudbu v mediich bez toho, aby meli zajisteny copyright (nejsem umelec, ktery by se snazil prosadit v masmediich). Pro me jsou opravdovi umelci takovi lide, kteri chteji hrat pro lidi i pro sebe a nezalezi jim na tom, ze za koncert dostanou dohromady 50,-. Asi takove neznate, ale v okrajovych (rozumejte alternativnich, protoze prakticky vse, co neni v mediich, je alternativa) zanrech je spousta takovych. Jinak by nemohly fungovat knihy vydane samizdatem, punkove koncerty za 20Kc nebo 3tekkno party (samozrejme takovi umelci nejsou znami a maji tedy problemy s prostorem nebo to resi hranim na loukach). Takove kapely/systemy zadny copyright nemaji a existuji a tvori i bez limuzin, fotek v Blesku a hromady penez - jde jim totiz o kulturu a ne o penize a slavu. Az si tohle uvedomi mainstreamovi umelci, zadne korporace hlidajici "jejich" prava nebudou potreba... |
|
| nerusil bych copyright uplne Tomáš (26.2.2006 21:30:01) |
| myslim, ze dnes neni ani tak problem v existenci copyrightu, ale spise v jejich pouzivani.. Jak jiz bylo receno, existuje mnoho duvodu, proc by instituce jako je copyright mela existovat, ale problem je dle meho nazoru v tom, ze je uplatnovan v prehnane mire v podstate na vsechno, cimz dusi kreativitu společnosti jako celku. Copyright by mel byt pouzivan hlavne na finalni vysledky lidského snazeni za ucelem ochrany tvurcu, popr. investoru. Pro tento ucel si myslim ze by se mely zridit ruzne verze copyrightu, pro jednotlive kreativni obory. Napriklad copyright pro videa by byl odlisny od copyrightu pro software. Mela by se zridit instituce jez by copyrighty spravovala a v prubehu vyvoje lidstva, nebo jednotlivych oboru by copyrighty upravovala aby aktualne odrazely potreby te dane doby. (je videt, ze doba platnosti copyrightu stanovena v minulosti absolutne neodpovida dnesni situaci spolecnosti fungujici mnohonasobne vyssim tempem). Copyright by mel definovat finalni podobu dila a stanovovat napr. ze jine dilo nesmi obsahovat vice nez napriklad 75% obsahu chraneneho dila. Naopak jednotlive casti, postupy, myslenky by mely byt uvolneny pro volne pouziti aby kdokoliv mohl vytvorit svou vlastni verzi dila jez by ale nesmelo byt z vice nez z onech 25% shodne s predlohou.. Copyright by mel platit pouze po dobu kdy je zajisteno vyuziti trzne vyznamne, tedy napriklad film je v dnesni dobe dle meho nazoru po 10-15 letech skoro uplne ekonomicky vycerpan, a neni tedy duvod, aby byl dale chranen.. Puvodni dilo by se samozrejme mohlo prodavat dale napr v archivnich kolekcich, ale jiz by nebylo chraneno copyrightem.. Prave onu dobu po kterou bude dilo chraneno by urcovala ona instituce, v idealnim pripade napr mezinarodne ustanovena ze soucasnych patentovych uradu a to napr tak ze by vzdy po peti letech prehodnotila stavajici stav spolecnosti, trhu atd. Dnesni stav kdy je copyrightovano skoro i jak se kdo nadechne spolecnosti jen skodi a snizuje to celkovou potencialni miru inovace. Nejlepsi pripad je v oblasti patentovani algoritmu v softwaru. Pokud budou jednotlive postupy v majetku jednotlivych korporaci, tak ty nebudou schopny vytvorit tak variabilni a inovativni programy jako vsichni svobodni vyvojari po celem svete, a to ani pokud jde o tak kreativni firmu s tak velkou armadou kreativcu jako je napriklad Microsoft, nebo jini.. |
|
| Nedovedu si představit autora například knihy, Jan Bílek (7.2.2006 17:20:40) |
| který nemá sebemenší vliv třeba na vydání jejího překladu kdesi v zahraničí. Nejde přitom jen o autorský honorář, ale i o to, že třeba nechce, aby v některé zemi jeho dílo vůbec vyšlo, také má jistě zájem na podobě knihy, ilustracích a kvalitě zpracování knihy. A připadá mi nemorální, aby nějaký vydavatel vydělával "svobodně" peníze vydáním díla bez jehoi vědomí a autor by někde dřel bídu. Zajímalo by mě, aniž bych se ho chtěl dotknout, z čeho pan Smiers vlastně žije: zda pobírá autorské honoráře za svá univerzitní scripta, či snad honoráře a svůj plat profesora dává na chudé začínající spisovatele a žije jen z příjmů své manželky. Jeho názory mě připadají velmi levicové, koneckonců náš minulý komunistický režim autorská práva zahraničních autorů nijak zvlášť nectil, ba je velkoryse přehlížel. Vize, že veškerá umělecká i méně umělecká díla patří všem, mě poněkud děsí. Doporučuji autorovi, aby se vypravil například do severní Koreje a tam přednášel na univerzitě a žil svobodně bez copyrightu. Jan Bílek, Ahaswebovy noviny |
|
MUDr. Pavel Schlemmer  (29.1.2006 20:10:45)
|
| Osobně si nedokáži představit obrovský rozsah počátečních investic pro neznámého umělce. Fantazie mám dost, ale tato představa ji přesahuje. |
|
| pesimista myska (23.1.2006 23:17:19) |
| Myslim ze tazko ocakavat, ze distribucne firmy& corporations budu dobrovolne podnikat kroky smerom k uvolnovaniu copyright. To iste plati o instituciach, narodnych ci nadnarodnych: copyright (a vsetko co sa s tym nesie) predsa neexistuje len v umeni, ale vo vsetkych oblastiach ludskej cinnosti(zvlast v zapadnom svete)! Pravdou je, ze existuju aj operacne systemy ako napr. Linux, software ako napr. Skype (http://www.skype.com), organizacie ako Creative Commons http://creativecommons.org/ , spisovatelske skusenosti ako ta "Wu Ming" http://www.wumingfoundation.com/english/englishmenu.htm , a tisice dalsich im podobnych pokusov- ale mozno len preto, ze by bolo dost problematicke ich zakazat. Myslim si, ze sucasnu situaciu (a jej dopad na kazdodenny zivot ludi, umelcov a non) lepsie vystihuju napriklad navrhy ako pokryt copyright kazdy algorytmus (1999), ci copyright na "vynajdene" mikroorganismy a geny; alebo existencia 20 rocnych autorskych prav na zivotne dolezite lieky(napr.aids), v pomerne cerstvej minulosti kludne sponena s ekonomickymi postihmi (zo strany bohatych krajin vlastnikov copyright ) krajin chudobnych, ktore ho nerespektovali (z nudze). Mam skor pocit, ze tendencia nie je copyright uvolnit, ale ho zaviest i tam, kde este neexistuje (ci uz krajina, alebo odbor cinnosti). Myslite si, ze arte by mohlo institucionalne davat "zly priklad"? |
|
| Odpověď Joosta Smierse Martin Schlemmer (23.1.2006 19:36:56)
|
| jilm: Položil jsem Vaše otázky autorovi, panu Smiersovi, a předkládám jeho odpověď: „Komunitou“ myslím v tomto případě demokratické zástupce komunit – státu, měst atd. Ve většině evropských zemí existuje podpůrný systém pro produkci a/nebo distribuci uměleckých forem jako filmu, divadla, hudby, literatury, vizuálního umění a designu, ať už v tradičních formátech nebo v digitální podobě. Lidé tento způsob kulturních subvencí očividně podporují nebo nejsou vehementně proti němu. Aby však tento systém vydržel, je nutné opakovat a oživovat argumenty, na nichž stojí. Pro mne jsou těmito argumenty demokracie a lidská práva. Měli bychom svou společnost pěstovat tak, aby v ní bylo slyšet co nejvíce hlasů, ačkoliv tyto hlasy nemusejí mít právě úspěch na trhu. Jsou lidé dostatečně uvědomělí, aby ocenili rozmanitost uměleckých forem? [Tuto doplňující otázku jsem položil v e-mailu já - pozn. MS] Proč ne? Pokud lidem v současnosti silné marketingové mechanismy tvrdí, že hvězdy, filmové trháky a bestsellery jsou to jediné, co existuje, lidé mohou být v pokušení tomu uvěřit. Ale když se podaří docílit toho, že tyto marketingové útoky nezastíní rozmanitost, kterou umělci skutečně vytvářejí, lidé zjistí, že existuje mnohem více než jen tyto "megahity". Budou pak mít větší možnost se skutečně rozhodnout, která umělecká forma, jaký způsob kulturního vyjádření odpovídá jejich pocitům a naladění. |
|
|
Martin Schlemmer (20.1.2006 08:39:33)
|
| jilm: Dobrý den, ačkoliv nejsem autor a nevím tudíž, jak to přesně pan Smiers mínil, myslím si, že se hledáte problém tam, kde není. Kulturní dění podporují různé organizace a subjekty ať už ze zištných důvodů (firemní sponzoři), nebo z nezištných (nadace, mecenáši). Celospolečenský konsensus v tom, že kulturu je třeba podporovat, se projevuje existencí ministerstva kultury a státní kulturní politiky (jejíž konkrétní provádění v ČR nechme stranou). Autor tedy nepožaduje nic nového, pouze tento konsensus pozvedá a upozorňuje, že je důležitou součástí jím navrhovaných změn. Antiseptik: Dobrý den, děkuji za reakci a popis situace v Kanadě. Nevidím do problematiky rozdělování tantiém v ČR, kde se o ně stará především OSA, ale mám takové tušení, že to bude všude dost podobné. Systém copyrightu a tantiém tak skutečně, jak píšete, přispívá k faktické konzervaci určité části kulturní scény. Staří a zavedení (a velcí) jsou za vodou, malí a začínající to mají o to těžší. Jan Vaněk jr.: Ahoj Honzo, právě ze strachu před netrvanlivostí odkazu. Ale dobře, je tam. Díky. |
|
| Diskuse k meta-tématu Jan Vaněk jr. (19.1.2006 18:00:46) |
| Pokud vím, IHT má na websitu kompletní obsah, a trvanlivý - á, ano, www.iht.com/articles/2005/10/07/opinion/edsmiers.php. Tak proč článek odkazuje jen na hlavní stránku? |
|
| Je to alespoň začátek Antiseptik (18.1.2006 14:17:18) |
| Řešení to možná není ale nynější copyright zákony skutečně podporují jenom distribuční firmy a nejpopulárnější umělce. Pro ilustraci, zde v Kanadě se o hudební copyright starají tak, že peníze se rozdělujou jenom horní části nejvíce populárních, ten spodek vlastně odevzdá těch svých pár dolarů někomu jinému. To rozhodně nevede k podpoře začínajících umělců, ale k obohacování těch populárních a hlavně distribučních firem. Něco se změnit musí celosvětově, s tím naprosto souhlasím. |
|
| Vágní řešení jilm (14.1.2006 21:26:46) |
| Věta "Pro takové situace by bylo nutné vytvořit štědrou škálu příspěvků a dalších stimulujících opatření, protože bychom jako komunita měli být ochotni zaručit spravedlivou šanci všem formám uměleckého vyjádření." je naprosto bezobsažná. Kdo je ta komunita? Kdo bude dávat peníze někomu, komu dávat peníze nemusí? |
|
|
Martin Schlemmer (14.1.2006 15:47:09)
|
| pf: Nemyslel, Palo. :) Nejedná se o synonyma. Telenovela je subžánr mýdlové opery, žánru vzniknuvšího původně jako nekonečné rozhlasové pořady ve 30. letech, a označují se tak především latinskoamerické soap opery (např. Esmeralda, ale i česká Rodinná pouta). Za mýdlovou operu, která není telenovelou, se označuje např. seriál Dallas, Dynastie nebo Tak jde čas. Další diskusi prosím k tématu článku :) Upravil/-a Martin Schlemmer 14.1.2006 15:51:38. Důvod: Rodinná pouta |
|
| Mýdlová opera? pf (14.1.2006 15:07:56) |
| Nemyslel překladatel spíš telenovelu? ;) |
|