2.března 2021 |
Ještě nejste členem Glos? Zaregistrujte se.
|
|
O přírodě máme celý soubor věd: od fyziky a astronomie přes geologii a chemii po biologii. Každá z těchto věd má rozsáhlé pojmové aparáty popisující velikou experimentální zkušenost o určitých vlastnostech něčeho v přírodě. Každá z nich popisuje jinou stránku přírody, hledá funkční model jiné třídy jevů. Není tedy příliš troufalé, když chceme filosofovat o něčem, o čem je tolik a tak dobře zavedených věd? Jsme příliš zvyklí na to, že filosofie je živa z nedostatku poznání. I na tom však něco je, neboť filosofie tradičně vyrůstá z úžasu, včetně úžasu před dosud nepoznaným. Neměl by se však filosof spíše zeptat fyzika, co ví o fysis; astronoma, co je to kosmos; chemika, co je to látka; biologa, co je to život, a pak to vše do nejvyšší míry zobecnit a tak vytvořit filosofii přírody? Pokusy podniknuté touto cestou považujeme za tak odstrašující, že by nebylo kolegiální je citovat.
Vědci toho vědí opravdu hodně, ale většinou vědí něco trochu jiného, než co zajímá laika, a o to spíše něco jiného, než kam míří filosofická otázka. Otázka po přirozenosti je otázkou filosofickou. Je dokonce jednou z nejstarších filosofických otázek, je nejméně tak stará, ne-li starší, jako samo slovo "filosofie". Co se však stalo s přírodou a přirozeností poté, co jsme jí nejprve opovrhli jako něčím nízkým (ve středověku) a pak se ji pokusili postavit do svých služeb a přetvořit k obrazu našich potřeb?
Anonym (4.10.2007 12:07:37) |
rosnička: Přírodě je potřeba rozumět, (teda vlastne aj filozofovať...) |
![]() |
Přírodní filosofie........ Tom Rudolf ![]() |
Myslim si, ze zabyvani se filosofii prirody je pro nas prinosem jako ostatni filosoficke okruhy. Uz jen to,ze kazdy clovek nahlizi na jednu vec jinak a snazi se podelit o svuj pohled i ostatni.Clovek je nedokonalou casti spolecnosti,ktera se bez nej samozrejme neobejde a k jeho dokonalosti potrebuje vice nazorovych pohledu,ktere utvori celistvy obraz.Spolecnost je silnou strankou v ktere clovek nasel jakousi drogu a utvoril si na ni zavislost.Pokud se ptame co je a co na druhou stranku neni prirozene, musime se podivat i do naseho zpusobu zivota, jake hodnoty jsme si vytvorili od dob antickych a na jakych korenech jsme vyrustali. Vychodni filosofie napriklad v Cinske medicine jdou ruka v ruce, kdezto v Evrope se filosofie od novodobeho lekarstvi natolik odcizila,ze nasledne spojeni se nam dnes zda velmi nepravdepodobne. Jak na vychode tak i v Evrope mame svuj pohled, svuj idealni pohled, ktery pomoci spolecnosti a jednotnosti prosazujeme(bojujeme za svou ideologii), stejne jako kazdy zivy tvor na nasi planete,ktery se snazi za svou ideou jit nezavisle na ostatni a nezavisle na tom jak si sve okoli zmeni. Pokud se tedy koukneme do prirody(jako neco idealniho) co je prirozene uvidime ze to co vytvarime my delaji i ve volne prirode zvirata i rostliny jen s tim rozdilem ze jsou mensiho rozmeru a tedy v mensim meritku. Z jedne prednasky "Romana Virta" mi utkvelo v pameti: "Kazdy zivy tvor,ktery obyva nasi planetu hleda stesti.Nezalezi jestli je to clovek,ktery zabije kvuli penezum a nebo jestli je to zvire,ktere pomaha celkove vegetaci(Ale ruzny pohled ma i jine cile).Napriklad tvor ktery ma hlad,tak zabije zvire,ktere napomaha vegetaci(v naplnenem zaludku ,vidi uspokojeni) a ten clovek zas vidi,ze by mohl s penezmi zit daleko lepe(a zit bezstarostny zivot)". Kazdy ma svuj ideal a tudiz i jine prostredky k jeho naplneni. Clovek si vytvari svuj ideal ziti, ktery vidi ve spolecnosti a dominantnosti ve svete.To co ho omezuje a smeruje jsou opet prekazky ktere si nastolil sam a to etiketa,moralka apod. Technologie ktere pouziva, vysly z evolucniho vyvoje jako technika generacniho preziti mezi zviraty. Nikdo neutece okolnimu svetu, protoze i ve sterilizovane izolaci na nas budou pusobit prirodni zakony,kterym se budeme muset postavit.Jsme soucasti sveta,ktery zname a dokonce i kdyby jsme ho neznali byly by jsme dale jeho soucasti.Je dobre vedet,nez slepe prezirat svet ve kterem jsme,protoze az jednou dojdeme na konec cesty zivota, budeme vedet co nas ceka..... |
![]() |
O přírodě filosofovat? rosnička (5.4.2006 23:09:50) |
GeoN: O přírodě není třeba "filosofovat". Příroda to nepotřebuje a ani to na ni nebude mít vliv. Přírodě je potřeba rozumět, pomáhat jí a umět v ní žít s minimalizací negativních vlivů lidské existence na na přírodu. Pak snad udržíme přírodu v takovém stavu, aby nedošlo k jejímu zhroucení, ke zničení života na zemi. |
![]() |
Ještě k "tázání" Zdeněk Kratochvíl (5.11.2005 11:51:09) |
GeoN: Krom toho, že jsem se minule nepodepsal do dobré kolonky, tak jsem zapomněl upozornit na to, že text "Filosofie živé přírody", který je zde, jsem oproti starší knižně publikované verzi přepracoval právě taky z toho důvodu, aby snad už míň propadal intelektuálskému nebo modernímu kulut tazatelství. |
![]() |
K "tázání" na přirozenost Anonym (5.11.2005 11:39:14) |
GeoN: Neříkám, že fysis může být předmětem tázání jinak než po určitém zpředmětňujícím uchopení, ale že jím byla, a proto to vedlo k určitým koncům. Naopak varuji před tím, že by filosofie měla vycházet ze zobecnění jednotlivých předmětných přístupů. Přírodovědy se velice vážím v tom, jak dokáže složitě a užitečně zpředmětňovat fysis, neočekávám od ní nic však jiného. Pokud se filosofie táže, tak také zpředmětňuje, uchopuje – „loví pravdu“, jak říkal už Platón. Nechci tou tázající se filosofií opovrhovat, ale nemyslím si, že by se hodila ke vnímání fysis. Pro přírodní filosofii je asi dobré vyhnout se sokratovskému a aristotelskému kultu filosofické otázky, leda snad, že bychom se hned chystali ty naše otázky zpochybňovat. Souvisí to ovšem s tím, co považujeme za filosofii. Pokud to myšlení, které se tak samo jmenuje (tedy od Platóna k nám), tak se ptáme po všem a po fysis zejména. Ostatně, právě takový přístup Aristotelés podsunul svým „předchůdcům“, z nichž mnozí se neptali a už vůbec nehledali odpovědi. Např. u Hérakleita sice jsou otázky, ale spíš ironické, nikdy se neodpovídají, protože buď odpověď předem všichni víme, nebo jsou mimo řád tazatelnosti a odpověditelnosti. Není to dialog ani disputace, tyhle postupy se s fysis míijejí. Lidská zvědavost je ovšem také přirozená, i když ne vždycky pěkná, takže nás občas zajímá, co která přirozenost provádí. Potud tedy souhlas. Jenom nevím, proč se zvlášť bojíte tázání náboženského. To přece nepředpokládá odpověď a už vůbec si ji nemůže vynucovat. Dokonce ani otázka pro věštbu neočekává jednoznačnou odpověď v předem daném kontextu otázky, pokud není úplně zpupná – a to je extrémní případ náboženského tázání. Něco jiného než náboženství je ovšem racionalistická nebo fundamentalistická „theologie“, což je podle mého mínění hlavní zdroj pádu myšlení i jednání. Theologií přece bývalo básnictví, a to se buď netáže, nebo se táže v jiném smyslu slova. Zdeněk Kratochvíl |
![]() |